Viskozita je viskozita nebo viskozita kapaliny nebo plynu. Používá se model, který se skládá ze dvou překrytých desek. Mezi těmito deskami je látka, která přilne k oběma deskám. V naší představě je látka rozdělena na rovnoběžné vrstvy. Jedna deska je nyní tažena jedním směrem, přičemž na vrstvy látky nyní působí síly, zatímco druhá deska je v klidu. První sousední vrstva je tažena spolu s pohybující se deskou, zatímco vrstva desky v klidu je nehybná.

Co se stane s vrstvami mezi nimi?

Každá vrstva předává rychlost pohybu další vrstvě jinak. Rychlost se přirozeně snižuje od pohybující se desky ke stacionární desce. Je to proto, že částice materiálu si takříkajíc překážejí a musí se navzájem „míjet“. Elektrostatické přitažlivé síly působí i mezi nejmenšími částicemi. To, jak rychle nebo pomalu se vrstvy pohybují, tedy závisí na vlastnostech materiálu a určuje viskozitu. Látky se dělí na látky s nízkou, střední a vysokou viskozitou. Nyní si můžete představit, že látka s vysokou viskozitou je méně tekutá než látka s nízkou viskozitou.

Jednotky

V praxi se ustálila měrná jednotka pascal sekunda (Pas). Pro látky s nízkou viskozitou se používá také jednotka milipascalová sekunda (mPas). mPas je nyní běžnější.

Používá se také jednotka centistokes (cST) (viz níže u výstupních kádinek).

Závislosti

Viskozitu látky ovlivňují i další faktory. Největší vliv má například teplota. S rostoucí teplotou viskozita klesá. Při poklesu teploty se opět zvyšuje. Při určování viskozity je proto důležité uvádět teplotu.

Viskozita samozřejmě závisí i na dalších faktorech, jako jsou specifické vlastnosti materiálu, např. tvar a velikost molekul atd.

Příklady pro ilustraci

Abychom vám pomohli si abstraktní pojmy představit, uvádíme několik příkladů z každodenního života. Jedná se samozřejmě pouze o přibližné hodnoty, protože viskozita některých látek se může lišit podle druhu, například medu:

Tkanina	Teplota	Přibližná viskozita v mPas
Voda	20°C	1,009
Olivový olej	20°C	100
Majonéza	20°C	2.000
Honey	20°C	10.000

Naše výkonná míchadla mají extrémně vysoký točivý moment. To jim umožňuje bez námahy a spolehlivě míchat látky s nízkou i vysokou viskozitou, ať už kapalné nebo práškové. Přejděte přímo k výrobkům zde.

Stanovení viskozity

Viskozimetr se používá ke stanovení viskozity kapalin:

Hrnek s výlevkou

Výpustný pohárek je nejrychlejší způsob, jak stanovit viskozitu kapalin s nízkou viskozitou. Jedná se o dutý válec, obvykle vyrobený z eloxovaného hliníku, s výstupní tryskou z nerezové oceli. Měří se doba, za kterou kapalina opustí výtokový pohárek.

Při tomto procesu se zkušební kapalina nalije do výstupní kádinky s uzavřenou tryskou. Přebytečná kapalina se poté setře do okraje kádinky pomocí skleněné destičky. Poté lze trysku otevřít a začít měřit čas. Měření času začíná, když kapalina začne vystupovat ze spodního otvoru kádinky. V případě kádinek s imerzním výstupem se kádinka ponoří do kapaliny a rychle se opět vytáhne. Měření času začíná v okamžiku, kdy je kádinka vytažena. Měření času končí, když kapalina přestane rovnoměrně vytékat z otvoru nebo když se odlomí. Jednotkou jsou sekundy. Tento výsledek lze převést na centistokes (cST) pomocí kotouče pro přepočet viskozity vhodného pro kádinku.

Existují různé poháry DIN a ISO pro dodržování norem. Číslo (např. kelímek DIN4) označuje průměr otvoru trysky. Na trhu jsou výtokové kalíšky podle normy DIN 53211 a přesnější výtokové kalíšky podle novější normy DIN ISO 2431.

Rotační viskozimetr

Pokud jsou však kapaliny vysoce viskózní, nelze s vypouštěcím pohárkem dosáhnout uspokojivých výsledků z důvodu pomalého toku. Pro vysoce viskózní média je proto třeba použít složitější metody. V rotačním viskozimetru je měřená kapalina umístěna v mezeře mezi vnitřním válcem a vnějším válcem, který ji obklopuje. Vnitřní válec je pak poháněn motorem, zatímco vnější válec zůstává v klidu. Měřicí kapalina zpomaluje pohyb rotujícího válce, což lze různými způsoby zaznamenat jako měřicí signál.